Hody se dříve oslavovaly na základě děkování za úrodu a ukončení hospodářského roku. Tyto tradice a návrat ke kořenům zvyků a obyčejů si připomínáme již v mateřské škole. Děti z přípravné třídy se připojily ke školce a tak si na základě vlastních prožitků a zkušeností mohly rozvíjet všechny své smysly. Seznámily se s novými věcmi, slovy, osvojily si nové schopnosti a dovednosti, aby získaly kladný citový vztah ke svému blízkému okolí.
K hodovému veselí neodmyslitelně patřil krásně vyšívaný a malovaný sváteční kroj. Ve školce i školní družině probíhala ukázka malování slováckých mašlí se slečnou Homolovou. Mutěnská chasa přinesla na zahradu školky hodovou májku, kterou si děti nazdobily, šohajé postavili a společně si pod májů zatančili v rytmu lidové hudby.
V předhodovém týdnu se uskutečnila výstava krojovaných panenek ve vestibulu naší základní školy. K vidění bylo 40 panenek různých velikostí z různých regionů našeho krásného Slovácka. Krojované panenky navazují na bohaté tradice regionálního umění. Tvořivost, cit a umění našich předků, vyšívaček a maléreček nám zanechaly opravdové bohatství v podobě nádherných krojů. Ať jsou panenky oblečeny v kroji z kterékoliv oblasti, mají jedno společné. Představují nám skutečné lidové umění, uchovávané po generace. Okouzlí každého, kdo se na ně podívá a uvidí zručnost, barevnost a rozmanitost. Některé panenky na naší výstavě jsou i 60 let staré a dědí se z generace na generaci.
Panenky z Mutěnic nám zapůjčila paní Horňáčková, z oblasti Podluží paní Kotásková, Vodáková a Brablcová. Z Hovoranska paní Jetelinová a Hošová, ze Strážnicka paní Veselská, z Hanáckého Slovácka paní Vodáková. Kyjovsko a Uheskohradišťsko nám zastoupily panenky z Dubňan od paní Kordulové, Olexové, Šuráňové, Kůřilové, Jílkové a ze Síně tradic z Dubňan.
Tím jsme alespoň trochu dětem z mateřinky i žákům ze základní školy přiblížili tradiční lidové kroje z okolních regionů a navodili příjemnou hodovou atmosféru.
Lenka Kůřilová
